Na konečné tramvaje

Karel Plíhal

1:TGoulám se na konečný trGdimamvaje,
kdDm6e jsi mě před půlrokem nC#maj7echala.
ŘD#7íká se: kdD7o uteče, vEmyhraje,
A7a ty jsi navíc ještě nD#7(H7)ěkam nutně spD7(H7)ěchala.
2:Nicméně doufám, že tu vystoupíš,
věřím, že tento zázrak stane se,
jen co se nalíčíš a nakoupíš,
jedna z těch tramvají tě ještě dneska donese.
R:MEmůra světlem zmC#ámená
blH7oudí slepým jEmízdním řFdimádem,
nF#dimoční nebe vEmolným pAmádem
rGozmačkalo dH7en.
BEmezbranná a bC#ezcenná
a zmH7oklá myš je tEmato chvFdimíle,
cF#dimo mi vlezla dEmo košAmile
Ga nemůže vH7en.
3:A tak tu s automatem na lístky
hledíme mlčky na ty koleje.
Možná má také svoje bolístky,
anebo kdoví, jestli se mi v duchu nesměje.
4:A vítr honí lístky po zemi,
tisíce procvakanejch mrzáčků,
a tlustej tramvaják si dlaněmi
zahřívá mlíko, který hltá přímo ze sáčku.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:42:01.302+00:00
Výsledky hledání: